Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Azelastin s flutikason propionátem u pacientů s alergickou rinitidou a astmatem

– snížení rizika exacerbací v reálné klinické praxi

 

Alergická rýma a průduškové astma jsou považovány za součást alergického syndromu jednotných dýchacích cest. Alergická rýma spolu s atopickou dermatitidou jsou někdy označovány za preastmatické stavy. Prevalence astmatu je více než šestkrát vyšší u pacientů s alergickou rýmou než u pacientů bez ní.6,8,9 15–40 % pacientů s alergickou rýmou má současně asthma bronchiale.1 Alergická rýma je nejen významným rizikovým faktorem pro rozvoj astmatu, ale může průběh astmatu negativně ovlivňovat.2,4 Léčba alergické rinitidy (AR) může zlepšit příznaky AR i astmatu a snížit potřebu užití antiastmatické medikace.3,7

            Bylo prokázáno, že pacienti s astmatem a alergickou rinitidou mají častější exacerbace astmatu, užívají více antiastmatik a častěji vyhledávají lékaře (s astmatem) než pacienti bez alergické rýmy.10,11

            Léčba alergické rýmy by tak měla vést k lepší kontrole alergického astmatu u pacientů s oběma komorbiditami. Mezi doporučenou léčbu středně těžké a těžké alergické rinitidy je v odborných guidelines zařazena terapie kombinací azelastinu (antihistaminikum) a flutikason propionátu (kortikosteroid) v jednom dávkovači (MPAze/Flu, Dymistin).1,2

            V roce 2020 byla publikována studie z reálné klinické praxe ve Velké Británii, která si vzala za cíl posoudit, jak léčba MPAze/Flu u pacientů s alergickou rinitidou a současně astmatem ovlivní riziko exacerbací astmatu a dalších respiračních komplikací.6

            Dvouletá studie hodnotila data z Optimum Patient Care Research Database (OPCRD). Tato databáze obsahuje záznamy více než 7 milionů pacientů z více než 700 ordinací praktických lékařů ve Velké Británii. Studie sledovala data astmatiků (starších 12 let) s alergickou rinitidou rok předtím a rok poté, co u nich byla započata léčba pomocí MPAze/Flu. Do studie byly zařazeny záznamy o 1 188 pacientech.6

            Za primární cíl byla stanovena změna počtu akutních respiračních příhod. Ty zahrnuly hospitalizaci nebo návštěvu pohotovosti v souvislosti s astmatem, podání perorálních kortikosteroidů, podávání antibiotik pro respirační infekci. Za sekundární cíl byl stanovena změna v četnosti exacerbací astmatu (exacerbace dle definice ATS/ERS12). Dále byly hodnoceny úroveň kontroly astmatu, dávka úlevových antiastmatik, průměrná dávka inhalačních kortikosteroidů ad.6

            V průběhu užívání MPAze/Flu měli pacienti s alergickou rinitidou a astmatem signifikantně snížen počet akutních respiračních příhod. Při srovnání váhy zhoršení a zlepšení (podíl pacientů, kteří se zlepšili a zhoršili a váha této změny) činil rozdíl ve prospěch snížení příhod 5,8 %. Pacienti měli lepší kontrolu astmatu dle RDAC (Risk Domaine Asthma Control) (4,4 %, p=0,0045), OAC (Overall Asthma Control) (4,1 %, p=0,0037) a GINA Control Status (1,6 %, NS). Přestože snížení četnosti exacerbací astmatu nebylo statisticky signifikantní, bylo prokázáno, že o 2,4 % bylo více pacientů, kterým se počet exacerbací snížil oproti těm, kterým se zvýšil (p=0,3545). A to za situace, kdy léčba byla zachována na stávající úrovni, nebo snížena – dle kroku GINA (91,4 %), stejně tak výše dávky krátce působících beta agonistů (o 11,2 % pokles průměrné denní dávky) a inhalačních kortikosteroidů (pokles průměrné denní dávky o 4,8 %).6

            Autoři studie hodnotí výsledky jako další potvrzení příznivého účinku MPAzeFlu (Dymistin) na kontrolu astmatu u pacientů se současným výskytem alergické rinitidy a astmatu.6

 

Literatura

1. Brožek, J. L., Bousquet, J., Agache, I. et al. Allergic rhinitis and its impact on Asthma (ARIA) guidelines – 2016 revision. J Allergy Clin Immunol 140, 4: 950–958, 2017.

2. Bachert, C., Fokkens, W. J., Haahtela, T. et al. (Seberová, E.) ARIA 2019: Doporučení péče o pacienty s alergickou rýmou v České republice. Alergie 22, Suppl. 1: 5–18, 2020.

3. Crystal-Peters, J., Neslusan, Ch., Crown, W. H., Torres, A. Treating allergic rhinitis in patients with comorbid asthma: the risk of asthma-related hospitalizations and emergency department visits. J Allergy Clin Immunol 109, 1: 57–62, 2002.

4. Turzíková, J. Novinky v přístupu k dětskému pacientovi s alergickou rýmou a asthma bronchiale. Pediatr praxi 13, 2: 88–94, 2012.

5. Price, D., Klimek, L., Gálffy, G. et al. Allergic rhinitis and asthma symptoms in a real-life study of MP-AzeFlu to treat multimorbid allergic rhinitis and asthma. Clin Mol Allergy 18: 15, 2020.

6. De Jong, H. J., Voorham, J., Scadding, G. K. et al. Evaluating the real-life effect of MP-AzeFlu on asthma outcomes in patients with allergic rhinitis and asthma in UK primary care. World Allergy Organ J 13, 12: 100490, 2020.

7. Azelastin s flutikason propionátem u pacientů s alergickou rinitidou a astmatem. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 18, 1, 2021.

8. Krčmová, I., Novosad, J. Alergická rýma a alergické bronchiální astma, astmatický ekvivalent. Med praxi 10, 8–9: 286–290, 2013.

9. Leynaert, B., Neukirch, C., Kony, S. Association between asthma and rhinitis according to atopic sensitization in a population-based study. J Allergy Clin Immunol 113, 1: 86–93, 2004.

10. Ohta, K., Tanaka, H., Tohda, Y. et al. Asthma exacerbations in patients with asthma and rhinitis: Factors associated with asthma exacerbation and its effect on QOL in patients with asthma and rhinitis. Allergol Int 68, 4: 470–477, 2019.

11. Magnan, A., Meunier, J. P., Saugnac, C. et al. Frequency and impact of allergic rhinitis in asthma patients in everyday general medical practice: a French observational cross-sectional study. Allergy 63, 3: 292–298, 2008.

12. Reddel, H. K., Taylor, D. R., Bateman, E. D. An official American Thoracic Society/European Respiratory Society statement: asthma control and exacerbations: standardizing endpoints for clinical asthma trials and clinical practice. Am J Respir Crit Care Med 180, 1: 59–99, 2009.


 

Bude publikováno: Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 18, 2, 2021.