Články

Systémová mastocytóza je vzácné onemocnění způsobené nadměrnou tvorbou a akumulací mastocytů v jednom nebo více orgánech.

Mastocyty pocházejí z pluripotentních hematopoetických buněk kostní dřeně. U většiny systémových mastocytóz se jedná o klonální expanzi mastocytů podmíněnou mutací c-kit receptoru regulujícího přežívání a apoptózu mastocytů.

Mastocyty se od jiných myeloidních buněk liší skladbou povrchových (CD) antigenů, produkovanými mediátory i dlouhou dobou přežití v těle (měsíce až roky). Normální mastocyt exprimuje CD33, CD45, CD63 a CD117 (c-kit), v případě maligních mastocytů u systémové mastocytózy je exprimováno větší množství povrchových antigenů (také CD2, CD4, CD13, CD34), jiné naopak chybějí (CD33, CD63). Patologické mastocyty u nemocných se systémovou mastocytózou uvolňují řadu látek – histamin, heparin, TNFalfa, VEGF, leukotrieny, TGFbeta, tPA, prostaglandin D2, interleukiny (IL-1, -2, -3, -5, -6, -9, -10, -13), chemokiny (IL-8, MCP-1), proteázy. Tyto biologicky aktivní látky jsou zodpovědné za některé příznaky nemoci, další jsou důsledkem infiltrace orgánů maligními buňkami.²

Rozlišujeme kožní mastocytózy (s řadou forem dle projevu) a mastocytózy systémové, které dále členíme na indolentní systémovou mastocytózu, doutnající systémovou mastocytózu, systémovou mastocytózu spojenou s dalším klonálním hematologickým onemocněním, agresivní systémovou mastocytózu a mastocytární leukemii.⁴

Fenotyp onemocnění se může různit, mnozí nemocní mají kožní změny typu urticaria pigmentosa, systémové příznaky mohou zahrnovat bolesti hlavy, otoky, průjmy, časté močení, svědění kůže, ataky zarudnutí kůže, náhlé kolísání krevního tlaku, horečku, nevolnost, hubnutí či depresi. Častá je splenomegalie, hepatomegalie, lymfadenopatie, ascites, cytopenie v periferní krvi, osteoporóza.² U dětí je na rozdíl od dospělých systémové postižení vzácné, prognóza velmi dobrá s tendencí ke spontánní regresi od puberty a nejčastěji se projevuje nahromaděním mastocytů v kůži.³

Terapie zahrnuje jak lokální léčbu kožních příznaků (např. steroidy, PUVA ad.), tak systémovou léčbu antihistaminiky, kortikosteroidy nebo katecholaminy. U pacientů s agresivními formami systémové mastocytózy a u pacientů s indolentní systémovou mastocytózou, kteří mají systémové symptomy onemocnění, je indikována cílená terapie proti proliferaci maligních mastocytů. Zkušenosti jsou (v závislosti na typu onemocnění) s interferonem alfa, imatinibem, nilotinibem, dasatinibem, masitinibem ad.²

Lirentelimab je humanizovaná monoklonální protilátka cílící na Siglec-8, což je inhibiční receptor umístěný na eozinofilech a mastocytech (a jen s nízkou mírou exprese na bazofilech). V roce 2020 byly publikovány výsledky studie s užitím lirentelimabu u eozinofilní gastritidy a duodenitidy, které ukázaly pokles počtu eozinofilů v gastrointestinálním traktu a snížení symptomů nemoci.⁵

V letošním roce byly publikovány výsledky studie sledující bezpečnost a efektivitu užití lirentelimabu u pacientů s refrakterní indolentní systémovou mastocytózou. Jednalo se o multicentrickou studii fáze I realizovanou ve specializovaném centru pro léčbu mastocytózy v Německu.

Zařazeni byli dospělí pacienti s indolentní systémovou mystocytózou a nedostatečnou odpovědí na dosavadní léčbu. Ve skupinách A a B dostávali pacienti jednorázovou dávku podle schématu eskalace dávky od 0,0003 mg/kg do 1 mg/kg a ve skupině C pak dostávali buď stabilní dávku 1,0 mg/kg každé čtyři týdny po dobu šesti měsíců, nebo postupně zvyšované dávky (dávka 1 mg/kg následovaná pěti dávkami 3–10 mg/kg každé čtyři týdny).¹

Primárním cílovým endpointem byla bezpečnost a tolerance léčby. Sekundární endpointy zahrnovaly změny hodnot MSQ (Mastocytosis Symptom Questionnaire), MAS skóre (Mastocytosis Activity Score) a změny v kvalitě života hodnocené dle Mastocytosis Quality of Life Questionnaire (MC-QoL)⁸. Sekundární endopointy byly vyhodnoceny dva týdny po podání poslední dávky studijního léku.¹

Ve studii bylo zařazeno 25 pacientů (13 v části A+B, 12 v části C). Medián věku činil 51 let, medián času od stanovení diagnózy byl 4,6 roku, 76 % byly ženy.

Závažnost symptomů se zlepšila ve všech skupinách sledovaných symptomů. Oproti vstupním hodnotám se zlepšily kožní projevy (MSQ) o 38–56 %, gastrointestinální o 49–60 %, neurologické o 47–59 %, muskuloskeletální o 26–27 %. Skóre aktivity nemoci (MAS) se snížilo v případě kožních projevů o 53–59 %, gastrointestinálních o 72–85 %, neurologických o 20–57 % a muskuloskeletálních o 25 %.¹

Medián skóre kvality života ve specializovaném dotazníku se zlepšil ve všech sledovaných doménách kvality spojených s mastocytózou – o 39 % (symptomy), 42 % (sociální oblast), 57 % (emoce), 44 % (kůže).¹

Nejčastějším pozorovaným nežádoucím účinkem spojeným s léčbou byly pocity horka (76 %) a bolest hlavy (48 %). Nevyskytly se žádné závažné nežádoucí účinky.¹

Klíčová slova:      indolentní systémová mastocytóza     lirentelumab      biologická léčba      klinické studie