Články

Alergie na roztoče je uváděna jako jedna z hlavních příčin rozvoje alergické rýmy a astmatu. Předpokládá se, že senzibilizována na alergeny roztočů jsou 1–2 % světové populace. U nás jsou z alergologického hlediska významní především roztoči bytového prachu (HDM, house dust mites), zejména Dermatophagoides farinae a D. pteronyssinus.³

Alergenová imunoterapie (AIT) je unikátní a nenahraditelná biologická léčebná modalita v alergologii, která je v ČR exkluzivně v rukou specialistů oboru alergologie a klinická imunologie. AIT podávaná po dobu minimálně 3, resp. 3–5 let, je jediný kauzální imunomodulační léčebný postup doporučený dle medicíny založené na důkazech k navození tolerance příčinného alergenu v případě inhalačních typů alergií u pacientů s alergickou rýmou a průduškovým astmatem.⁴

V minulém čísla našeho časopisu jsme podrobněji referovali o nové možnosti pro léčbu středně těžké a těžké alergické rinokonjunktivitidy způsobené roztoči domácího prachu (Actair) a zmapovali jsme výsledky klinických studií s touto sublinguální imunoterapií (SLIT).⁵ V aktuálním článku doplňujeme předchozí sdělení o zajímavé výsledky ze čtyřletého sledování bezpečnosti a účinnosti tohoto přípravku, které bylo realizováno v Japonsku a publikováno v letošním roce.¹

Jednalo se o prospektivní, neintervenční, observační průzkum, který byl realizován v Japonsku (116 pracovišť) po uvedení přípravku Actair do klinické praxe. V minulosti byly publikovány výsledky za dvouleté sledování, aktuálně jsou k dispozici již data za čtyřleté užití přípravku (2015–2021).¹

Do sledování byli zařazeni pacienti s alergickou rinitidou způsobenou alergeny roztočů, u nichž byla zahájena léčba sublinguálními tabletami HDM. Pacienti byli sledováni i po přerušení léčby nejméně po dobu jednoho roku. Vyhodnocení léčby proběhlo po šesti měsících terapie a dále po 1, 2, 3 a 4 letech léčby, při přerušení/ukončení léčby a nejméně rok po ukončení léčby.¹

První dávku pacienti užili pod dohledem lékaře (se sledováním ještě 30 minut po podání), po fázi postupného zvyšování dávky (100 IR 1. den, 200 IR 2. den a 300 IR 3. den) následovala udržovací fáze, během níž pacienti užívali sublinguální tabletu HDM 300 IR jednou denně.¹

Bezpečnost byla hodnocena na základě výskytu nežádoucích účinků během sledovaného období. Pro hodnocení účinnosti byla zaznamenávána lékaři závažnost alergické rinitidy na pětibodové škále (0 asymptomatická, 1 mírná, 2 středně závažná, 3 závažná až 4 velmi závažná), sledována byla průměrná změna závažnosti rinitidy oproti výchozímu stavu a také podíl pacientů v každé kategorii závažnosti. Sami pacienti pak hodnotili efektivitu léčby oproti výchozímu stavu pomocí pětibodové škály PGI-I (Patient Global Impression of Improvement). Pacienti, kteří ukončili terapii pro zlepšení příznaků déle než po roce terapie – ale méně než po třech letech od zahájení léčby – byli hodnoceni z hlediska účinnosti terapie pomocí PGI-I až dva roky po ukončení léčby.¹

Soubor pro hodnocení bezpečnosti zahrnoval všechny pacienty, kteří dostali alespoň jednu dávku přípravku. Soubor pro hodnocení účinnosti zahrnul pacienty, u kterých byla alespoň jednou hodnocena účinnost. Z hlediska bezpečnosti bylo hodnoceno 538 pacientů a z hlediska účinnosti 383 pacientů. 27 pacientů ukončilo léčbu po 1–3 letech z důvodu zlepšení příznaků. Soubor pro analýzu účinnosti se podstatně nelišil od souboru pro hodnocení bezpečnosti, pokud jde o pohlaví, věk, komorbidity a denní dávku. Přibližně dvě třetiny pacientů byly ve věku 15 až 64 let, většina pacientů měla dlouhodobou anamnézu alergické rinitidy způsobené alergeny roztočů (přibližně 50 % nad 5 let). 17 % pacientů mělo současně alergickou konjunktivitidu a 15 % astma. 85 % pacientů mělo kromě alergie na roztoče prokázanou i další alergii. 66 % pacientů mělo skóre CAP-RAST ≥ 3.¹

Hlavním důvodem pro přerušení/ukončení léčby v prvním měsíci byly nežádoucí účinky, od tří měsíců léčby se hlavním důvodem stalo nedostavení se k návštěvě nemocnice k vyhodnocení. Počet pacientů, kteří přerušili léčbu z důvodu symptomatického zlepšení se začal zvyšovat po 18 měsících, a to ze 4 % po 18 měsících na 12 % po 48 měsících. Míra pokračování terapie činila 49,3 % po 24 měsících, 36,6 % po 36 měsících a 29,2 po 48 měsících.¹

Konkomitantní léčba alergické rinitidy dalšími léky klesla z 66 % na počátku na 43,3 % po čtyřech letech u pacientů s dostupnými údaji.¹

Podíl pacientů s těžkými symptomy alergické rinitidy se snížil ze 46,4 % na počátku na 1 % po 4 letech nepřetržitého užívání. Podíl asymptomatických pacientů se zvýšil z 0,3 % (1/317) na počátku léčby na 57,7 % (60/104) po čtyřech letech a podíl pacientů s pouze mírnými příznaky alergické rinitidy se zvýšil z 6,6 % na 37,5 % pacientů.¹

Průměrné skóre závažnosti rinitidy činilo na počátku léčby 2,5 ± 0,8 a zlepšovalo se po celou dobu léčby tabletami 300 IR HDM. Průměrná změna tohoto skóre oproti výchozí činila -1,1 ± 0,8 bodu po šesti měsících, -1,4 ± 0,8 bodu po roce, -1,6 ± 0,9 po dvou letech, -1,9 ± 1,1 bodu po třech letech a -2,1 ± 1,0 po čtyřech letech. Výsledky byly ve všech hodnocených časových bodech signifikantní (p < 0,0001).¹

Podíl hodnotitelných pacientů, kteří uvedli alespoň mírné zlepšení oproti výchozí hodnotě ve škále PGI-I, byl 83,8 % po šesti měsících (237/283) a 95,6 % po 4 letech (83/113).¹

U pacientů, kteří přestali 300 IR HDM tablety užívat z důvodu zlepšení příznaků (n = 16) bylo při vyhodnocení po více než roce od ukončení léčby (medián 24 měsíců, rozmezí 13–36 měsíců) ve všech případech zaznamenáno mírné nebo podstatné zlepšení oproti výchozímu stavu.¹

Během čtyř let sledování nebyly hlášeny žádné případy šoku a anafylaxe. 29 % pacientů zaznamenalo nějaký nežádoucí účinek. S výskytem častějším než u 2 % pacientů byly zaznamenány svědění v ústech (3,7 %), podráždění hrdla (3,4 %), zduření úst (3 %), otok úst (2,8 %), svědění uší (2,6 %). Pouze tři nežádoucí účinky byly hodnoceny jako závažné, všechny se zotavením (bolest břicha, bolest na hrudi, astma).¹

Většina nežádoucích účinků byla časná a vyskytla se do jednoho měsíce od zahájení léčby a jednalo se o lokální reakce. 5,6 % nových nežádoucích účinků bylo hlášeno mezi 2. a 4. rokem sledování. U 94,4 % nežádoucích účinků došlo k jejich vymizení nebo zlepšení (ve většině do měsíce od výskytu).¹

Závěr

Přestože národní i mezinárodní guidelines doporučují délku trvání AIT alespoň tři roky, jen málo studií dosud mohlo ukázat efektivitu a bezpečnost SLIT delší než dva roky souvislého užívání. Japonská studie přináší tato data za období čtyř let.

Toto poregistrační sledování ukázalo, že významných změn v symptomech rinitidy bylo dosahováno po celé čtyři roky užívání a docházelo k jejich postupnému zlepšování po celé období. Procento pacientů bez příznaků alergické rýmy se zvýšilo z 0,3 % před léčbou na 57,7 % po čtyřech letech užívání. Podíl pacientů, kteří vnímali, že se jejich alergická rýma podstatně zlepšila ve srovnání s obdobím před léčbou, se zvýšilo z 22,3 % po šesti měsících na 73,5 % po čtyřech letech. Konkomitantní léčba dalšími antialergickými léky se snížila přibližně o třetinu.

Přibližně polovina pacientů dosáhla alespoň dvouletého období nepřerušované léčby a u části pacientů bylo důvodem předčasného přerušení léčby zlepšení symptomů (to se týká i části pacientů, kteří byli ztraceni ze sledování kvůli nedostavení se k vyhodnocení). Pacienti, kteří ukončili léčbu, protože se jejich příznaky zlepšily, vnímali přínos i o jeden až dva roky později.

Méně než třetina pacientů (29 %) zaznamenala nežádoucí účinky léčby. Nežádoucí účinky byly především lokální, tři čtvrtiny se vyskytly během prvního měsíce léčby a většina z nich buď odezněla, nebo se rychle zlepšila. Nebyly zaznamenány žádné případy šoku nebo anafylaxe. Nebyly zachyceny žádné známky ohrožení bezpečnosti u speciálních populací, jako jsou děti, starší osoby nebo těhotné ženy.

Klíčová slova:     alergie     alergická rinitida     alergenová imunoterapie     Actair

Literatura

1. Okamoto, Y., Kato, M., Ishii, K. et al. Safety and effectiveness of a 300 IR house dust mite sublingual tablet: descriptive 4-year final analysis of a post-marketing surveillance in Japan. Immunotherapy Epub 20. 9. 2023.

2. Special drug use-results survey for ACTAIR sublingual tablets (long-term use). UMIN000042840. UMIN Clinical Trials Registry (UMIN-CTR). (online: https://center6.umin.ac.jp/cgi-open-bin/ctr_e/index.cgi) [cit. 1. 11. 2023]

3. Rybníček, O., Seberová, E. Průvodce alergenovou imunoterapií. Doporučení České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. 3. přepracované vydání. Praha: Tigis, 2021. (online: https://www.csaki.cz/dokumenty/Pruvodce_IT.pdf) [cit. 1. 11. 2023]

4. Krčmová, I., Čáp, P., Kučera, P. et al., pracovní skupina AIT při ČSAKI. Stanovisko odborné společnosti ČSAKI ČLS JEP k sublingvální alergenové imunoterapii v léčbě inhalačních alergií. 10. 5. 2022 (online: https://www.csaki.cz/dokumenty/SLIT_stanovisko.pdf) [cit. 1. 11. 2023]

5. Actair ve světle klinických studií. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 20, 3: 22–24, 2023.

Ilustrační obrázek využit z databáze Pixabay (designed by Pixabay, www.pixabay.com).