Další články dle let:
02.08.2024
Po více než 10 letech, ve kterých nebyl k dispozici žádný nový postup v terapii CHOPN, byla nově schválena biologická léčba pro terapii CHOPN.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila přípravek Dupixent (dupilumab) jako přídatnou udržovací léčbu pro dospělé pacienty s nekontrolovanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) charakterizovanou zvýšenou hladinou eozinofilů v krvi. Konkrétně se schválení vztahuje na pacienty, kteří již užívají kombinaci inhalačního kortikosteroidu (IKS), dlouhodobě působícího beta2-agonisty (LABA) a dlouhodobě působícího muskarinového antagonisty (LAMA) nebo kombinaci LABA a LAMA, nejsou-li IKS vhodné.
Jedná se již o šestou indikaci přípravku Dupixent v EU a sedmou celosvětově. Současně je žádost o registraci této indikace posuzována také v dalších vyspělých zemích po celém světě, včetně USA, Číny a Japonska.
Podkladem pro schválení této indikace byly mimo jiné výsledky klinických studií fáze III klinického zkoušení – BOREAS a NOTUS, které prokázaly, že dupilumab (Dupixent) významně snižuje exacerbace, zlepšuje funkci plic a také kvalitu života související se zdravím.
Studie BOREAS a NOTUS byly samostatně publikovány v časopise The New England Journal of Medicine a hodnotily účinnost a bezpečnost přípravku Dupixent u dospělých s nekontrolovanou CHOPN s prokázaným zánětem typu 2 (tj. eozinofily v krvi ≥ 300 buněk na μl). Všichni pacienti měli nasazenu maximální standardní inhalační léčbu (přičemž téměř všichni užívali trojkombinační léčbu). Ve srovnání s placebem vedla terapie dupilumabem (Dupixent) v těchto studiích (BOREAS resp. NOTUS) k následujícím výsledkům:
Snížení počtu exacerbací a zlepšení plicních funkcí u přípravku Dupixent oproti placebu bylo pozorováno také u pacientů s vyšším výchozím podílem vydechovaného oxidu dusnatého (≥20 ppb) – biomarkeru zánětu dýchacích cest – a ve všech předem definovaných podskupinách včetně stavu kouření, výchozí plicní funkce a anamnézy exacerbací.
Výsledky bezpečnosti v obou studiích byly obecně v souladu se známým bezpečnostním profilem přípravku Dupixent v jeho schválených indikacích. Mezi nejčastější nežádoucí účinky ve všech indikacích patří reakce v místě injekce, konjunktivitida, alergická konjunktivitida, artralgie, herpes úst a eozinofilie. Nežádoucími účinky častěji pozorovanými u přípravku Dupixent (≥ 5 %) ve srovnání s placebem v obou studiích CHOPN byly bolesti zad, covid-19, průjem, bolest hlavy a nazofaryngitida. Ve studiích s CHOPN byly hlášeny další nežádoucí účinky, a to modřiny v místě injekce, zduření v místě vpichu, vyrážka v místě injekce a dermatitida v místě injekce.
Studie BOREAS a NOTUS byly replikační, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie fáze III, které hodnotily účinnost a bezpečnost přípravku Dupixent u dospělých stávajících nebo bývalých kuřáků se středně těžkou až těžkou CHOPN s prokázaným zánětem 2. typu, měřeným podle počtu eozinofilů v krvi ≥ 300 buněk na µl. Do studií bylo zařazeno 1 874 pacientů, kteří byli ve věku 40 až 80 let ve studii BOREAS a 40 až 85 let ve studii NOTUS.
Během 52týdenního období léčby dostávali pacienti ve studiích BOREAS a NOTUS každé dva týdny přípravek Dupixent nebo placebo přidané k maximální standardní inhalační trojkombinaci IKS, LABA a LAMA. Dvojitá udržovací léčba, která zahrnovala LABA a LAMA, byla povolena, pokud IKS nebyly vhodné.
Primární cílový ukazatel pro BOREAS a NOTUS hodnotil roční míru středně těžkých nebo těžkých exacerbací CHOPN. Středně těžké exacerbace byly definovány jako exacerbace vyžadující systémové steroidy a/nebo antibiotika. Těžké exacerbace byly definovány jako exacerbace vyžadující hospitalizaci, více než jednodenní pozorování na pohotovosti nebo v zařízení urgentní péče nebo končící úmrtím. Klíčové sekundární cílové ukazatele zahrnovaly změnu funkce plic (hodnocené podle objemu vzduchu usilovně vydechnutého za jednu minutu [FEV1]) ve 12. a 52. týdnu proti výchozí hodnotě, celkové skóre v respiračním dotazníku SGRQ v 52. týdnu ve srovnání s placebem a bezpečnost.
Podrobnější výsledky těchto studií přineseme s samostatných článcích v budoucnu.
Karel Vízner