Podle doporučeného postupu pro diagnostiku a léčbu těžkého astmatu byl měl být každý astmatik, jehož onemocnění se při nejlepší snaze nedaří uvést pod kontrolu maximální standardní léčbou, odeslán do Centra pro léčbu obtížně léčitelného astmatu (NCTA).3 Rozhodně se jedná např. o pacienty, kteří spějí ke stavu, který by vyžadoval pravidelné podávání systémové kortikoterapie. Jejímu nasazení by měla předcházet úvaha o biologické léčbě a její indikace je vyhrazena specializovaným pracovištím. Mezi pacienty vhodné pro referování do NCTA můžeme jistě zařadit i nemocné s těžkým refrakterním astmatem a opakovanými exacerbacemi.2
Podle nedávného průzkumu, realizovaného v Nizozemí, může být astma u 3,6 % astmatiků klasifikováno jako těžké refrakterní, což reprezentuje 10,4 pacientů na 10 000 obyvatel.4 V populaci České republiky, která má přibližně 10 milionů obyvatel, to představuje odhadem 37 000 pacientů s těžkým refrakterním astmatem. MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D., ve své přednášce na výroční konferenci ČPFS toto číslo postavil do protikladu s počty pacientů, o které společně pečují Centra pro obtížně léčitelné astma. Těchto pacientů je přibližně 2 500.2 Zdá se tedy, že stále ještě existují rezervy v delegování potřebných pacientů do NCTA.
Při odesílání pacientů do centra je potřebné poskytnout základní dokumentaci a vyplnit krátký dotazník s profilem pacienta. Struktura dotazníku byla publikována v rámci doporučeného postupu (viz obr. 1).3 Způsob předání informací mezi vysílajícím ambulantním pracovištěm a příslušným NCTA, se kterým ambulance spolupracuje, je již otázkou vzájemné komunikace (a pochopitelně i dodržení legislativních norem pro předávání zdravotnické dokumentace).