Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost

Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.

Chci dostávat novinky
MenuMENU
Chci dostávat novinky

Články

12.02.2025

Sublingvální imunoterapie v roztoku v reálné klinické praxi

Výsledky rozsáhlé studie EfficAPSI

 

V odborné literatuře máme k dispozici četná data z randomizovaných klinických studií i následného sledování z reálné praxe, která prokazují, že SLIT (sublingvální alergenová imunoterapie) u pacientů s alergickou rinitidou snižuje výskyt astmatu, brání jeho progresi, vede k dlouhodobé redukci dávek antiastmatik a snižuje četnost exacerbací i hospitalizací pro astma.3–9

Velmi zajímavé hodnocení vlivu SLIT v roztoku (Staloral), unikátní počtem sledovaných pacientů, bylo publikováno v loňském roce. Jednalo se o výsledky studie EfficAPSI1, analyzující data z reálné klinické praxe ve Francii.

Údaje o pacientech a terapii byly čerpány ze dvou velkých francouzských zdravotnických databází. Data z databáze SNDS, tedy databáze zdravotního pojištění, která pokrývá informace o 98,8 % francouzské populace, byla propojena s daty z registru společnosti Stallergenes Greer (výrobce SLIT Staloral). V rámci studie EfficAPSI byla analyzována data celkem 445 574 pacientů s alergickou rinitidou, z nich 112 492 bylo léčeno SLIT roztokem a 333 082 pacientů tvořilo kontrolní skupinu na symptomatické léčbě alergické rinitidy. Soubory pro srovnání byly vyváženy za využití propensity skóre.

Cílem studie bylo zjistit specificky pro SLIT roztokem v reálné klinické praxi, jak tato terapie ovlivňuje vznik nového astmatu, ev. jeho tíži, v případě, že pacienti již astmatem trpí.1

Aktivně léčenou skupinu (SLIT) představovali pacienti s alergickou rinitidou, kterým byl ve studijním období 2010–2013 předepsán roztok SLIT. Za datum počátku studie byl považován u pacienta první předpis SLIT nebo symptomatické léčby rinitidy. Byla získána data o těchto pacientech čtyři roky zpětně od zařazení (indexace), medián celkové doby sledování činil 6,9 roku (u pacientů užívajících SLIT), resp. 8,2 roku (u kontrolní skupiny).

Způsob získávání dat vedl v rámci metodiky studie k postulování celkem tří definic vzniku astmatu. Podrobněji byla metodika studie EfficAPSI publikována v samostatném článku10, nicméně ve zkratce byl vznik astmatu stanoven za pomoci:

  1. senzitivní definice: založená na skutečnosti, že v čase studie byla pacientovi poprvé předepsána antiastmatická medikace (SABA, IKS, LABA, antileukotrieny, xantiny, omalizumab), nebo byl hospitalizován pro astma či dlouhodobě léčen (LTD) pro astma (výkaz nemoci dle ICD-10). Velmi senzitivní, ale málo specifická definice.
  2. specifická definice: nenahlížela k medikaci a hodnotila pouze hospitalizaci pro astma nebo vykázanou dlouhodobou léčbu (LTD). Výrazně specifičtější, ale méně senzitivní definice.
  3. kombinovaná definice: kombinující oba předchozí přístupy, zahrnující hospitalizaci pro astma, LTD a z antiastmatické medikace pak pouze omalizumab a kombinaci IKS+LABA.

Primární endpoint studie, kterým byl výskyt nově vzniklého astmatu, pak byl vyhodnocen samostatně pro každou z postulovaných definic vzniku astmatu. Analýza také hodnotila efekt SLIT na vznik astmatu samostatně pro řadu podskupin podle různých parametrů.

U pacientů, kteří již při indexaci do studie asthma bronchiale diagnostikováno měli, bylo hodnoceno zhoršení astmatu. K tomu byla užita klasifikace potřebné/užité terapie podle kroků GINA s tím, že kroky 3 a 4 byly sloučeny v jednu kategorii.

 

Pacienti, kterým byla předepsána SLIT v roztoku, byli oproti kontrolní skupině o něco mladší (37,8 vs. 38,8 roku), častěji se jednalo o muže (44,0 % vs. 39,9 %), méně často byli zatíženi komorbiditami, jako úzkost (6,7 % vs. 14,2 %), deprese (6,9 % vs. 11,0 %) nebo gastroezofageální refluxní choroba (8,2 % vs. 17,1 %). Při vstupu do studie měla přibližně třetina pacientů mírné až středně těžké astma (30,8 % vs. 29,3 %). Více než dvě třetiny pacientů byly senzibilizovány na jeden alergen. Pro vyhodnocení výsledků byly pochopitelně demografické i zdravotní parametry mezi oběma skupinami vyváženy tak, aby byly srovnatelné.

navrh-bez-nazvu-3.png

Výsledky studie

Při využití senzitivní definice bylo v rámci studie zjištěno nově vzniklé astma s četností 13,9 případů na 100 pacient-roků u pacientů léčených SLIT, resp. 17,4 případů na 100 pacient-roků v kontrolní skupině. Při využití specifické definice se jednalo o 0,3 případů na 100 pacient-roků (SLIT), resp. 0,5 případů na 100 pacient-roků (kontrola). Kombinovaná definice pak ukázala četnost vzniku nového astmatu 2,4 případů na 100 pacient-roků (SLIT), resp. 3,6 případů na 100 pacient-roků (kontroly). U pacientů léčených SLIT tak byl snížen výskyt astmatu (podle kombinované definice) relativně o 36 % (HR 0,64; 95% CI 0,63–0,65).

Výsledky byly konzistentní v podskupinách podle věku, s větší redukcí u mladých pacientů (ve věku 5–24 let) – HR 0,56 (95% CI 0,54–0,58). Výsledky byly srovnatelné u mužů i žen a konzistentní i pro různé typy alergenů. Podrobněji viz obrázek 1.

Celkem 132 130 pacientů mělo při indexaci do studie stanovenou diagnózu astmatu. Z nich 34 595 bylo v průběhu studie léčeno SLIT v roztoku a 97 535 symptomatickou léčbou (kontrolní skupina). Incidence zhoršení astmatu (hodnocená dle kroků GINA) byla u této skupiny pacientů (SLIT) 13,2, resp. 13,27, resp. 2,27 případů na 100 pacient-roků (krok 1, resp. krok 2, resp. krok 3–4). Terapie SLIT byla spojena s 27–29% redukcí rizika zhoršení astmatu oproti skupině bez terapie SLIT (např. pro zvýšení z kroku 1 na 2 bylo HR 0,72; 95% CI 0,69–0,75).1

Obr. 1: Asociace mezi užitím SLIT a vznikem (zhoršením) astmatu ve studii EfficAPSI (celá populace)1

Obr. 2: Asociace mezi terapií SLIT a vznikem astmatu ve studii EfficAPSI (pacienti bez astmatu při zahájení léčby SLIT)1

grafy-02_efficapsi_b_stranka_1.png
grafy-02_efficapsi_b_stranka_2.png

Obr. 3: Zhoršení astmatu ve studii EfficAPSI1

grafy-02_efficapsi_b_stranka_3.png

V této národní studii z reálné klinické praxe bylo na dosud největším vzorku pacientů doloženo, že SLIT v roztoku (Staloral) je spojena s významným snížením rizika vzniku astmatu a zhoršení jeho tíže. Vícenásobná stratifikace potvrdila konzistentní výsledky pro všechny hodnocené věkové skupiny.

cz-gen-hcp-020924_onlinebannercsaki.jpg

Literatura

  1. Demoly, P., Molimard, M., Bergmann, J.F. et al. Impact of liquid sublingual immunotherapy on asthma onset and progression in patients with allergic rhinitis: a nationwide population-based study (EfficAPSI study). Lancet Reg Health Eur 41: 100915, 2024.
  2. Staloral 300 sublinvální roztok. Souhrn údajů o přípravku. Databáze léků. SÚKL. (online: www.sukl.cz) [cit. 23. 1. 2025]
  3. Marogna, M., Tomassetti, D., Bernasconi, A. et al. Preventive effects of sublingual immunotherapy in childhood: an open randomized controlled study. Ann Allergy Asthma Immunol 101, 2: 206–211, 2008.
  4. Valovirta, E., Petersen, T. H., Piotrowska, T. et al.; GAP investigators. Results from the 5-year SQ grass sublingual immunotherapy tablet asthma prevention (GAP) trial in children with grass pollen allergy. J Allergy Clin Immunol 141, 2: 529–538.e13, 2018.
  5. Schmitt, J., Schwarz, K., Stadler, E., Wustenberg, E. G. Allergy immunotherapy for allergic rhinitis effectively prevents asthma: Results from a large retrospective cohort study. J Allergy Clin Immunol 136, 6: 1511–1516, 2015.
  6. Zielen, S., Devillier, P., Heinrich, J. et al. Sublingual immunotherapy provides long-term relief in allergic rhinitis and reduces the risk of asthma: A retrospective, real-world database analysis. Allergy 73, 1: 165–177, 2018.
  7. Wahn, U., Bachert, C., Heinrich, J. et al. Real-world benefits of allergen immunotherapy for birch pollen-associated allergic rhinitis and asthma. Allergy 74, 3: 594–604, 2019.
  8. Fritzsching, B., Contoli, M., Porsbjerg, C. et al. Long-term real-world effectiveness of allergy immunotherapy in patients with allergic rhinitis and asthma: Results from the REACT study, a retrospective cohort study. Lancet Reg Health Eur 13: 100275, 2021.
  9. Woehlk, C., von Bulow, A., Ghanizada, M. et al. Allergen immunotherapy effectively reduces the risk of exacerbations and lower respiratory tract infections in both seasonal and perennial allergic asthma: a nationwide epidemiological study. Eur Respir J 60, 5: 2200446, 2022.
  10. Devilier, P., Mollimard, M., Bergmann, J. F. et al. A successful linkage of a named patient products of sublingual immunotherapy-dispensing registry to French healthcare insurance database (SNDS): methodological constitution of the EfficAPSI cohort. Expert Rev Clin Immunol 20, 4: 405–412, 2024.
  11. Littnerová, S., Jarkovský, J., Pařenica, J. et al. Proč používat propensity skóre v observačních studiích? Cor et Vasa 55: e383–e390, 2013.

 

Jakub Kodadský a Karel Vízner