Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost

Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.

Chci dostávat novinky
MenuMENU
Chci dostávat novinky

Články

10.06.2025

Výsledky studie VESTIGE

Dupilumab redukuje tvorbu hlenových zátek i známky zánětu u středně těžkého a těžkého astmatu

 

VESTIGE (NCT04400318)2 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná klinická studie, která se u pacientů se středně těžkým až těžkým astmatem zaměřila na zkoumání vlivu dupilumabu na změny ve struktuře a funkci dýchacích cest mj. s využitím funkčního zobrazovacího vyšetření (FRI) dýchacích cest.

Realizována byla v 72 klinických a výzkumných centrech 14 zemí. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti se středně těžkým až těžkým astmatem se zánětem typu 2 (hladina eozinofilů ≥ 300 buněk/μl a FeNO ≥ 25 ppb) léčení střední nebo vysokou dávkou inhalačních kortikosteroidů (IKS) (a dalšími antiastmatiky).

Pacienti byli randomizováni v poměru 2 : 1 k přidání dupilumabu v dávce 300 mg s.c. jednou za dva týdny nebo placeba ke stávající léčbě. Randomizace byla stratifikována dle dávky IKS.

Primární cíle zahrnuly změnu podílu pacientů s FeNO pod 25 ppb ve 24. týdnu (coby markeru zánětu) a také procentní změnu vypočteného dechového objemu v plném nádechu na úrovni TLC – [s]iVaw za 24 týdnů.

Měření FeNO probíhalo s využitím přístroje Niox VeroPro, pro zjištění [s]iVaw byly využity postupy FRI (functional respiratory imaging). Jedná se o neinvazivní zobrazovací metodu, která umožňuje kvantitativní hodnocení plicní funkce a struktury. Kombinuje CT skenování s výpočtem fluidní dynamiky. Tradiční měření plicních funkcí (jako je FEV1 a FVC) poskytují informace o stavu plic jako celku, ale neukazují, odkud vydechovaný vzduch pochází. Informace o dílčích oblastech plic jsou mnohdy klíčové pro pochopení patofyziologie. Pro analýzu FRI byly provedeny HRCT skeny plic, které byly zpracovány pomocí specializovaného softwaru, jenž vytvořil trojrozměrný model struktur dýchacích cest, pracoval s jednotlivými segmenty plic a provedl výpočet funkčních parametrů, jako objem a odpor dýchacích cest, tloušťka stěny dýchacích cest, ventilační objemy a objem hlenu.

klinicke_studie.png

Použití FRI umožnilo kvantitativně posoudit změny objemu dýchacích cest při plném nádechu na úrovni TLC a ve výdechu na úrovni FRC na individuální úrovni. Ke srovnání mezi pacienty a kompenzaci individuálních rozdílů v objemu plic byl použit parametr [s]iVaw, který popisuje objem dýchacích cest v plném nádechu na úrovni TLC.

V rámci hodnocení bylo využito také skóre hlenových zátek (mucus plug score), které bylo definováno jako počet bronchopulmonárních segmentů, které obsahovaly alespoň jednu hlenovou zátku (ta musela zcela uzavírat průsvit dýchacích cest). Skóre mělo stupnici 0–18 (čím vyšší hodnota, tím vyšší zatížení).

Ve studii bylo randomizováno celkem 109 pacientů (72 na dupilumabu, 37 na placebu), šest pacientů studii nedokončilo. Hodnocení bylo provedeno na populaci intention-to-treat. Průměrný věk pacientů byl 50,4 ± 12,6 roku (21–70 let), 62 % byly ženy.

Ve skupině léčené dupilumabem byl po 24 týdnech signifikantně vyšší podíl pacientů, kteří měli FeNO pod 25 ppb. Konkrétně se jednalo o 57 % ve skupině léčené dupilumabem a 11 % ve skupině s placebem (OR 9,8; 95% CI 3,1–30,8; p < 0,001).1

Obr. 1: Podíl pacientů s FeNO pod 25 ppb1

2025p_30_obr1.png

Druhá část primárního endpointu, reprezentovaná dechovým objemem [s]iVaw v plným nádechu vzrostla numericky, nedosáhla ale statistické signifikance. Ve skupině s dupilumabem byl pozorován nárůst o 19,7 %, u pacientů na placebu došlo k poklesu o 2,0 %. Statistické signifikance nebylo dosaženo pravděpodobně vzhledem k nedostatečné velikosti studijní populace.

Dupilumab vedl po 24 týdnech k redukci skóre hlenových zátek o 3,5 bodu oproti výchozí hodnotě. U pacientů na placebu se toto skóre zhoršilo o 1,4 bodu. Pokles skóre hlenových zátek byl pozorován již po čtyřech týdnech trvání studie. Obdobně byla u pacientů léčených dupilumabem zjištěna redukce celkového objemu hlenu. Byla pozorována silná negativní korelace mezi redukcí hlenových zátek (nebo také objemem hlenu v dýchacích cestách) a hodnotou prebronchodilatační i postbronchodilatační FEV1. Podobné rozdíly byly pozorovány i při samostatném srovnání populací pacientů rozlišených podle užívané dávky inhalačních kortikosteroidů.

Obr. 2: Změna ve skóre hlenových zátek za 24 týdnů studie1

Obr. 3: Změna objemu hlenu v dýchacích cestách za 24 týdnů studie1

2025p_30_obr2.png
2025p_30_obr3.png

Nežádoucí účinky byly častější ve skupině užívající placebo než ve skupině léčené dupilumabem (57 % vs. 43 %), nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly covid-19, infekce, bolest hlavy a astma.

 

Produkce hlenu i oxidu dusného v dýchacích cestách jsou primárně stimulovány IL-13. Dupilumab, který inhibuje signální dráhu IL-13, vede k očekávatelným důsledkům ve snížení produkce hlenu i oxidu dusného v dýchacích cestách. To je provázeno zlepšením funkce dýchacích cest, vyjádřené také pomocí FEV1. Obdobně jako v předchozích studiích byly tyto výsledky při užití dupilumabu provázeny odpovídajícím zlepšením kontroly astmatu.

 

Literatura

  1. Castro, M., Papi, A., Porsbjerg, C. et al. Effect of dupilumab on exhaled nitric oxide, mucus plugs, and functional respiratory imaging in patients with type 2 asthma (VESTIGE): a randomised, double-blind, placebo controlled, phase 4 trial. Lancet Respir Med 13: 208–220, 2025.
  2. The effect of dupilumab on lung inflammation and related changes in airway volumes detectable by functional respiratory imaging in patients with moderate-severe asthma. NCT04400318. ClinicalTrials.gov (online: https://clinicaltrials.gov/search?term=NCT04400318) [21. 5. 2025]