Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Setkání pneumologů a pneumochirurgů v Emauzském klášteře


 


s1-emauzy-obalka_jpg.jpg
seretide-inzerce.jpg

Úvodní slovo


 

Vážení kolegové, milí přátelé

Je to neuvěřitelné, ale letos již máme v pořadí 28. setkání pneumologů a hrudních chirurgů v Emauzích. Dovolím si připomenout vývoj tradice této akce. Předchůdkyní současné podoby byla setkání pneumologů pořádaná OLÚTRN a následně ÚLTRN v Prosečnici, na kterou navázala setkání pneumologů pod taktovkou Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, a letos máme již podvanácté setkání společné, tedy setkání pneumologů a hrudních chirurgů. Oba obory k sobě nedílně patří a jejich společná cesta je nyní ještě utvrzena programem časné detekce rakoviny plic, který se od minulého roku rozjíždí jako plošný pilot v celé České republice. Covid již naštěstí přestal být hrozbou, která paralyzuje celou společnost, nicméně i nadále nám dává vědět, že musíme chránit zejména stárnoucí jedince, jedince s přidruženými nemocemi a pacienty na imunosupresivní léčbě, zejména ty po transplantacích, či pacienty onkologické. Trvající válečný konflikt na Ukrajině nám přinesl změny v oblasti epidemiologie tuberkulózy, a to zejména dětské a multirezistentní tuberkulózy. Na tato témata uslyšíte několik sdělení v prvním bloku přednášek, kde zároveň zazní i novinky v oblasti klinického zkoušení biodegradabilních tracheálních stentů, které jsme spolu s Luďkem Stehlíkem vyvinuli a patentovali a snad se nám je podaří i etablovat jako standardně prodejný zdravotnický prostředek právě s podporou klinické studie následující po pilotních zkušenostech. Mezi dalšími přednáškami zaměřenými na novinky uslyšíte o novotách v těžkém astmatu, v léčbě srdečního selhání a plicní hypertenze. Určitě nás všechny zaujme přednáška paní profesorky Pelclové věnovaná nanočásticím. Intersticiálním plicním procesům bude pak věnován celý blok, na který naváže blok tradičně věnovaný chirurgii plic a hrudníku, kde nás jistě zaujmou jak robotické výkony, tak i možnosti videomediastinoskopie v perioperační diagnostice karcinomu a možnosti vyhledávání nehmatných plicních lézí před jejich resekcí s pomocí značení. Chirurgický blok bude doplněn i kazuistickými sděleními. A já se osobně těším i na slavnostní úvod a věřím, že Vy také, kde budou oceněni ti nejlepší z nás a společenskou část, kde budeme mít možnost se pobavit a debatovat o profesních i osobních záležitostech.

Sborník, který držíte v ruce Vás pak může programem doprovodit a zůstat připomínkou na naši společnou akci na tak charismatickém místě, jakým Emauzy bezpochyby jsou.

 

 

S předletním pozdravem a přáním příjemně prožité společné akce

 

Vaše

Martina Koziar Vašáková

vasakova.png

Milan Teřl, Vratislav Sedlák a Irena Krčmová

Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu


 

Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu dospělých a adolescentů od 12 let je společným dokumentem České společnosti alergologie a klinické imunologie a České pneumologické a ftizeologické společnosti. Jde o zásadní odbornou publikaci shrnující aktuální informace o diagnostice a terapii těžkého astmatu.

První část je určena alergologům a pneumologům (ev. i dalším lékařům) v běžné ambulantní praxi. Jejím posláním je poskytnout těmto lékařům vodítko k identifikaci dospělých astmatiků, kteří by měli být odesláni na specializovaná pracoviště národních center pro těžké astma (NCTA) a také o tom, jaká vyšetření by měla být před odesláním do centra provedena a jakými podklady pacienta doprovodit.

Druhá část DP je určena zvláště pro lékaře pracující v centrech pro těžké astma a odborníky s hlubším zájmem o astmatologii. Věnuje se identifikace a fenotypizaci těžkého astmatu (astmatika), význam je kladen na rozlišení, zda jde skutečně o těžké astma, zda jde o astma eozinofilní (T2-high) a pokud je eozinofilní, zda je dominantní příčinou alergie. Logicky navazují kapitoly o výběru iniciální cílené léčby, hodnocení její efektivity a možnosti deeskalace systémové kortikoterapie. Významná část je věnována biologické léčbě astmatu. Závěrečné kapitoly jsou zaměřeny na specifické situace, jakými jsou alergická mykotická onemocnění dýchacích cest, překryv astmatu a CHOPN, bronchiektázie, hypereozinofilní syndromy, eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou nebo astma v těhotenství.

 

A5, 72 stran, ISBN 978-80-87969-64-9, 1. vydání (2022/2023), vydalo Nakladatelství GEUM, s.r.o., cena 100 Kč. Dostupné v eshopu vydavatele na www.geum.org

 

vstup do e-shopu

terl_obalka_front.png


                                    Sborníky z předešlých akcí 


 


aporl_s1_emauzy_obalka_ramecek.jpg
s1-emauzy-obalka_2022-001.png

aporl_2020_emauzy_ob.jpg
aporl_2019_emauzy_ob.jpg
aporl_2018_emauzy_ob.jpg
aporl_2017_emauzy_ob.jpg

aporl_2016_cpfs_ob.jpg
aporl_2015_supl1_ob.jpg
aporl_2014_s1_ob.jpg
aporl_2013_s1_ob.jpg

aporl_2012_s1_ob.jpg
aporl_2011_2_ob.jpg
aporl_2010_s1_stirin_ob.jpg
aporl_2009_s2_ob.jpg

Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.


 

Je absolventkou 1. lékařské fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1987 nastoupila do Výzkumného ústavu tuberkulózy a respiračních nemocí (později Klinika pneumologie a hrudní chirurgie) v Praze na Bulovce, kde setrvala až do roku 1999. V rámci postgraduálního vzdělávání absolvovala celkem tři atestace, a to v roce 1992 z vnitřního lékařství, 1995 z tuberkulózy a respiračních nemocí a v roce 1999 z alergologie a klinické imunologie. V roce 1993 absolvovala bronchoskopický kurz na I. klinice tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Kateřinské v Praze pod vedením Vasila Bohuta a posléze se stala i nositelkou funkční licence intervenční bronchoskopie.

Od 1. ledna 2000 se stala primářkou nově vzniklého Ústavu plicních nemocí (nyní Pneumologické kliniky 1. LF UK) Thomayerovy nemocnice s poliklinikou, a to primariátu v Prosečnici. Od roku 2005 po sloučení primariátu prosečnického a krčského byla jmenována primářkou sloučeného primariátu Pneumologické kliniky již se sídlem pouze v Praze-Krči. Od roku 2016 je na základě výběrového řízení přednostkou této kliniky.

V rámci dalšího vědeckého vzdělávání absolvovala v roce 2007 doktorandské studium v oboru imunologie na 1. LF UK v Praze. V roce 2008 se habilitovala a v roce 2015 byla jmenována profesorkou v oboru vnitřního lékařství.

Již od začátku své kariéry se podílí na pregraduální a posléze i postgraduální výuce. Od roku 1999 vyučuje a přednáší v rámci postgraduální výuky, a to pro internisty, pneumology a studenty oboru ošetřovatelství.

Je školitelkou doktorandského studia v oboru imunologie 1. a 3. LF UK v Praze, v oboru fyziologie a patofyziologie člověka 1. LF UK a experimentální chirurgie 3. LF UK a také školitelkou imunologie pro magisterské studium Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Navíc je i členkou Oborové rady Imunologie UK.

Je členkou České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP, České internistické společnosti ČLS JEP, České imunologické společnosti, České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), European Respiratory Society (ERS), American Thoracic Society (ATS), European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI), World Association of Sarcoidosis and Other Granulomatous Disorders (WASOG) a Tuberculosis Network European Trials group (TBNET). V rámci EAACI byla zvolena v roce 2017 do Asthma Section Board. V roce 2010 byla zvolena do výboru ČPFS ČLS JEP a stala se i koordinátorkou oboru pneumologie a ftizeologie pro hlavní město Prahu. Do roku 2018 byla předsedkyní Sekce intersticiálních plicních procesů ČPFS ČLS JEP. V září 2018 se této funkce vzdala, neboť byla zvolena předsedkyní ČPFS ČLS JEP. Od roku 2018 je předsedkyní vědecké rady Thomayerovy nemocnice v Praze.

Je řešitelkou a spoluřešitelkou řady výzkumných projektů zaměřených na nemoci intersticia či tuberkulózu. Je spoluřešitelkou mezinárodních grantů a výzkumných projektů: RESOLVE, GenPhenReSa, IPF NET, Global IPF Collaborative Network, ERN a chILD-COST. Je členkou redakční rady Respirology, Studia pneumologica et Phthiseologica a Kazuistiky v alergologii pneumologii a ORL, editorkou BMC Pulmonary Medicine a recenzentkou pro řadu evropských a amerických odborných časopisů. V roce 2016 získala Cenu inovace České republiky za vynález biodegradabilního tracheálního stentu.

Je autorkou řady publikací včetně článků v časopisech s impakt faktorem, z nichž zvláště práce zaměřené na genetiku a fenotyp intersticiálních plicních procesů a na exogenní alergickou alveolitidu jsou opakovaně citovány. Přednáší na domácích, zahraničních i mezinárodních pneumologických, internistických a alergologických kongresech. Spolupracuje na tvorbě učebnic pro lékařské fakulty a postgraduální vzdělávání. V rámci své práce na klinice se věnuje kromě běžných povinností a výuky i návrhům výzkumných projektů a vědecké spolupráci s významnými vědeckými a klinickými pracovišti domácími i evropskými. Jejím profesním koníčkem jsou intersticiální plicní procesy, imunologie plicních nemocí (astma, intersticiální plicní procesy) a intervenční bronchologie.


 

prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. Farmakoterapeutická revue 5, 6: 742–744, 2019.

prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. (online: https://www.nfneuron.cz/person/martina-vasakova) [cit. 14. 5. 2021]

2015p_e43_vasakova_obr1.jpg

Emauzský klášter


 

Počátky vzniku stavby, která zdobí Nové Město a nazývá se též klášter Na Slovanech či Emauzy, sahají do roku 1347. Český král a římský císař Karel IV. ji tehdy věnoval řádu slovanských benediktinů v Podskalí. Na místě dnešního kláštera tehdy stál kostelík svatých Kosmy a Damiána. Klášter se díky podpoře císaře stal velmi populárním a bylo nutné (v roce 1371) založit nový klášterní kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi.

Život v klášteře se nezastavil ani v době husitské. Od roku 1419, kdy jej převzali husité, až do roku 1589, se tu, jako v jediném českém klášteře, praktikovalo přijímání podobojí. V té době zde působili anglický husitský bohoslovec Petr Payne a bratr Řehoř, zakladatel Jednoty bratrské. V tomto období klášter fungoval spíše jako kolej a mnišská komunita zde postupně zanikla. Poslední utrakvistický opat, a zároveň rektor pražské univerzity, Matouš Benšovský, se oženil s dcerou hostinského ze Spálené ulice a přímo v klášteře si otevřel svou vlastní hospodu.

Následoval zdlouhavý proces obnovování katolické komunity v klášteře, který v roce 1636 vedl císaře Ferdinanda III. k vyhnání českých mnichů a na jejich místo uvedení španělských benediktinů z Montserratu.

Ti provedli rozsáhlou rekonstrukci a rozšíření kláštera, včetně nové střechy, přistavění věží a pořízení nového hlavního oltáře. V této době v Emauzích působilo mnoho vzdělaných mnichů. Například proslulý kazatel, rodák z České Lípy, Veremund Proche. Ten byl několik let emauzským převorem a v závěru života byl přestaveným emauzského proboštství na Bezdězu. Klášter přečkal Josefinské reformy a díky skupování knih, obrazů a jiných uměleckých předmětů ze zrušených klášterů zde vznikla rozsáhlá umělecká sbírka.

Řádový život zde však upadal, a tak sem roku 1880 uvedl pražský arcibiskup Schwarzenberg německé benediktinské mnichy, kteří klášter regotizovali, odstranili barokní zařízení i malby a báně na věžích nahradili ostrými jehlany. Slibný rozvoj opatství však přerušila nacistická okupace a druhá světová válka.

Z komplexu kláštera vysílala na jaře 1941 vysílačka "Magda", kterou obsluhovali členové odbojové skupiny napojené na konzulát SSSR v Praze. V červenci byl klášter Němci uzavřen a dále sloužil jako vojenský lazaret. Mniši byli vyhnáni a opat Arnošt Vykoukal byl zatčen a o rok později zemřel v koncentračním táboře v Dachau. 14. února 1945 během amerického bombardování zasáhly klášter tři ničivé zápalné pumy. Obě gotické věže byly silně poničeny, kostelní klenba byla ze dvou třetin zřícená, gotické budovy až na klenby vyhořely. Opravy komplexu proběhly již za socialismu, v první polovině 50. let.

V roce 1950 byl klášter násilně zrušen a připadl Československé akademii věd. Část mnichů byla internována a části se podařilo uprchnout do Itálie. Zde se emauzská exilová komunita usadila v klášteře v Norcii a v roce 1989 se její členové vrátili do Československa. V devadesátých letech byl obnoven klášterní život v Emauzech.

Dnes v budově kláštera, kromě opatství řádu sv. Benedikta, sídlí také kanceláře české sekce Ackermannova sdružení, České křesťanské akademie, Asociace finanční občanské gramotnosti a několik advokátních praxí.


 

Zdroj:

Emauzský klášter (online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Emauzsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter) [cit. 17. 5. 2021]