Studie prokazují dlouhodobou bezpečnost azelastinu s flutikason propionátem v intranazálním podání u dospělých i dětí
Registrační studie mají za úkol prokázat účinnost a bezpečnost testovaných léků před jejich vstupem na trh, resp. do obecné lékařské praxe. Až delší zkušenost a následné studie však jsou schopny prokázat i dlouhodobou bezpečnost testovaných léků.
Již v minulosti byla v klinických studiích prokázána superiorita intranazálně podávané kombinace azelastinu a flutikason propionátu v účinnosti oproti do té doby standardní terapii samotným azelastinem nebo flutikason propionátem u středně těžké až těžké sezónní alergické rinitidy.1 Nicméně tato kombinace (u nás pod názvem Dymistin)3,4 je užívána nejen pro sezónní alergickou rinitidu, ale i pro chronickou celoroční (alergickou i nealergickou) rinitidu. Price se spoluautory tak pokládali za vhodné testovat také bezpečnost dlouhodobého podávání tohoto léku.2
612 pacientů starších 12 let s chronickou rinitidou bylo zahrnuto do otevřené 12měsíční klinické studie. Po týdenním screeningu byli pacienti randomizováni do dvou skupin v poměru 2 : 1 pro léčbu MP29-02 (tedy intranazálním kombinačním lékem obsahujícím azelastin a flutikason propionát, dále jen AZE/FP) dvakrát denně jeden vstřik a dále samotným flutikason propionátem v nosním spreji (FP) jednou denně dva vstřiky. Celková denní dávka azelastinu a flutikason propionátu byla 548 µg, resp. 200 µg. Bezpečnost a tolerance léčby byla testována po 1, 3, 6, 9 a 12 měsících léčby.2
Výsledky prokázaly, že nedocházelo v čase k akumulaci nežádoucích účinků spojených s léčbou. Celkem 188 (46,5 %) pacientů na AZE/FP a 92 (44,4 %) na FP referovalo nějaký nežádoucí účinek. Z toho nežádoucích účinků spojených s testovanou léčbou bylo 38 (9,4 %) u AZE/FP a 23 (11,1 %) u FP. Žádný z nežádoucích účinků spojených s léčbou nebyl závažný. Nejčastěji se jednalo o dysgeuzii (2,5 % u AZE/FP a 0,5 % FP) a bolest hlavy (1 % AZE/FP a 4,3 % FP). Méně než 3 % pacientů přerušilo léčbu (v obou skupinách) pro výskyt nežádoucích účinků. Nebyly zaznamenány žádné nazální ulcerace či perforace nosní přepážky ani postižení očí. Autoři tak mohli referovat o léčbě AZE/FP jako o dlouhodobě bezpečné terapii chronické rinitidy.2
Bezpečnost podávání u dětí ve věku 4–11 let s alergickou rinitidou sledovala nejnovější studie Bergera a spolupracovníků, publikovaná v letošním roce. Tříměsíční, randomizovaná, otevřená studie sledovala 405 pacientů randomizovaných v poměru 3 : 1 k léčbě AZE/FP (304 dětí) a FP (101 dětí) a do tří skupin dle věku (4–6, 6–9, 9–12 let). Oba přípravky byly podávány 2× denně.5
Incidence s léčbou spojených nežádoucích účinků byla nízká v obou větvích studie. Po 90denním kontinuálním podávání bylo zaznamenáno 16 % ve skupině AZE/FP a 12 % ve skupině s FP. Nejčastějším nežádoucím účinkem spojeným s léčbou (TRAEs) byla epistaxe (9 % AZE/FP, 9 % FP), dále pak bolest hlavy (3 % AZE/FP, 1 % FP). Všechny ostatní nežádoucí účinky se týkaly méně než 1 % sledovaných dětí. Většina TRAEs byla mírné intenzity a spontánně odezněla. Nebyl zaznamenán žádný případ nosní ulcerace nebo perforace septa ani neobvyklé nebo neočekávané změny laboratorních parametrů. Autoři tak hodnotili kontinuální 90denní podávání u dětí s alergickou rýmou jako bezpečné a dobře tolerované.5
