Účinnost Dymistinu u pacientů starších 65 let

Post hoc analýza klinických studií

Trojice randomizovaných klinických studií^3,4,5 s kombinovaným přípravkem obsahujícím azelastin a flutikason propionát v jednom dávkovači (Aze/Flu, Dymistin) prokázala schopnost u pacientů se středně závažnou až závažnou alergickou rinitidou redukovat celkové skóre nosních symptomů, a to účinněji a rychleji než jednotlivé složky samostatně. Prokázala, že Aze/Flu je schopen efektivně působit u pacientů s nazální hyperreaktivitou. O metaanalýze těchto klinických studií i některých dílčích analýzách jsme již v minulosti referovali.⁶

            Další post hoc analýzou této trojice klinických studií je práce publikovaná na výroční konferenci EAACI.¹ Výzkumníci analyzovali, jak se lišila účinnost a bezpečnost Aze/Flu podle věku pacientů s alergickou rinitidou. Tento aspekt může být významný vzhledem k tomu, že u různých věkových skupin pacientů jsou předpokládány rozdíly v patofyziologii nazální hyperreaktivity. Nevýznamné nemusí být ani rozdíly v přítomnosti komorbidit a potenciálních lékových interakcí s užívanými léky.

            Z uvedených klinických studií byly k dispozici výsledky 760 osob, které v rámci studijního sledování užívaly kombinovaný přípravek Aze/Flu. Z nich 741 osob bylo ve věku 18–64 let a 19 osob ve věku 65 let a starších.

            Autoři sledovali skóre nosních (TNSS) a očních symptomů (TOSS). Aze/Flu (Dymistin) byl pro potlačení symptomů účinný bez ohledu na věkové kategorie. Oba ukazatele (TNSS i TOSS) byly pro věkovou skupinu pacientů ve věku nad 65 let příznivější. Pokles TNSS činil ve skupině pacientů nad 65 let 7,2 bodu, ve skupině 18–64 let pak 5,7 bodu. Obdobně bylo skóre TOSS -4,2 (nad 65 let) a -3,2 bodu (18–64 let) více sníženo ve skupině starších pacientů. Lepší skóre u starších pacientů (tedy větší pokles symptomů po léčbě) bylo v rámci TNSS i pro jednotlivé dílčí symptomy – nosní kongesce (změna od výchozí hodnoty) -1,8 vs. -1,3, svědění nosu -1,8 vs. -1,3, sekreci z nosu -1,6 vs. -1,4, kýchání -2,0 vs. -1,7. Totéž platilo i pro jednotlivé oční příznaky – slzení -1,6 vs. -1,1, svědění očí -1,5 vs. -1,2, zarudnutí -1,0 vs. -1,0.

            Nežádoucí účinky se vyskytovaly ve stejném spektru u mladších i starších pacientů. V případě skupiny pacientů do 64 let byla četnost výskytu 17,6 %, u pacientů ve věku 65 let a starších pak 14,8 %, nižší četnost výskytu byla pozorována u starších pacientů pro všechny nejčastější nežádoucí účinky – dysgeuzii, bolesti hlavy i epistaxi.

            Autoři analýzy ve svém závěru hodnotí výsledky tak, že Dymistin má i pro starší pacienty obdobný účinek i bezpečnostní profil jako u pacientů do 64 let.

Obr. 1: Pokles TNSS a TOSS skóre po léčbě Dymistinem u pacientů do 65 let a nad 65 let