Azelastin s flutikason propionátem ve společném nazálním aplikačním systému prokázaly svou účinnost pro zvládnutí příznaků alergické rinitidy i v real-life studii
Klimek, L., Bacher, C., Mösges, R. et al. Effectiveness of MP29-02 for the treatment of allergic rhinitis in real-life: results from a noninterventional study. Allergy Asthma Proc 36, 1: 40–47, 2015.
Klinické studie představují zlatý standard medicíny založené na důkazech (evidence-based). Interpretace výsledků studií musí být založena mj. také na tom, jaké skupiny pacientů se týká uvedená studie, jak je konstruována a jaké má stanoveny cíle.
Randomizované klinické studie mají zajištěnu vynikající selekci pacientů, jasně danou srovnatelnost výsledků a minimalizaci vlivu zavádějících faktorů. Nicméně díky přesné a jasné selekci pacientů vlastně, zjednodušeně řečeno, odpovídají na otázku, zda uvedený postup či léčba může fungovat za „přesně daných podmínek“.
Studie z reálného světa (real-word evidence), které zažívají poslední dobou díky zpřesnění statistických metod a možnostem práce s velkými soubory dat velký boom, odpovídají na poněkud jinou otázku. Funguje uvedený postup doopravdy na široké neselektované populaci? Navzdory řadě zjevných výhod (možnosti zahrnutí velkých datových souborů pacientů, reálné přiblížení praxi apod.) mají pochopitelně i svá omezení a nevýhody. Dá se čekat, že s výsledky analýz z real-word evidence (RWE) studií se budeme v budoucnu setkávat stále častěji.4
Jednou z RWE studií, která zahrnula 1 781 pacientů s alergickou rinitidou (AR), byla německá multicentrická, prospektivní a neintervenční studie s MP29-02. Pod tímto označením se skrývá nová formulace azelastinu a flutikason propionátu ve společném intranazálním aplikačním systému. Cílem studie bylo testovat účinnost tohoto přípravku v reálné klinické praxi.