Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Dymistin efektivně potlačuje nazální hyperreaktivitu


Další výsledky klinického sledování

 

V listopadu 2017 se v Bruselu uskutečnilo 2nd European Rhinology Research Forum, v jehož rámci bylo uspořádáno sympozium EUFOREA zaměřené na novinky v patofyziologii a léčbě alergické rinitidy.1 Výsledky sympozia shrnula publikace v časopise Clinical and Translational Allergy.2


Dnes již je dobře známo, že alergická rinitida je častým počátečním krokem tzv. alergického pochodu a že její léčba má širší dosah než jen potlačení symptomů. Současně je známa řada bariér, které brání dosažení kontroly nad onemocněním. Onemocnění je poddiagnostikováno a také v řadě případů nedostatečně léčeno. Reálná praxe ukazuje celou řadu příčin, patří mezi ně i nedostatečná compliance pacientů s léčbou.

            Studie z reálné praxe3 ukazují, že více než třetina pacientů (36,5 %) má alergickou rinitidu nedostatečně kontrolovánu (skóre VAS 5 a více), a to bez ohledu na typ užité terapie (nazální kortikosteroidy, antihistaminika, kombinace). Bariérou pro dlouhodobou kontrolu onemocnění může být i nízká compliance s dlouhodobou terapií alergické rinitidy. Správné užívání předepsané medikace může být ohroženo nedostatečnou účinností nasazené medikace, která vede k častému střídání či opouštění léčby. Rizikem pro dlouhodobou compliance je pochopitelně i snaha pacientů při dosažení kontroly symptomů léčbu opustit nebo ji nahradit méně účinnou terapií. Průzkumy ukazují, že pacienti vyžadují léčbu, která zajistí kompletní a dlouhodobé potlačení symptomů a současně rychlý nástup účinku.

            Nazální hyperreaktivita patří mezi klinické aspekty alergické rinitidy, které prokazujeme až u dvou třetin nemocných s alergickou rinitidou a může být zodpovědná za často hlášené průlomové příznaky, jejichž nedostatečné kontrola může vést k nespokojenosti s léčbou.

            Nazální hyperreaktivita je definována jako zvýšená citlivost nosní sliznice na enviromentální, nespecifické podněty (např. změny teploty/vlhkosti, kouř, silné pachy, fyzická námaha nebo emoční stres), a způsobuje tak nosní příznaky.

            Zajímavé výsledky přinesla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie, která hodnotila účinek Dymistinu (azelastin/flutikason propionát) na nazální hyperreaktivitu u pacientů s přecitlivělostí na roztoče domácího prachu a se středně závažnou až závažnou perzistující alergickou rinitidou.4

           Nazální hyperreaktivita byla definována jako redukce maximálního nosního inspiračního průtoku (PNIF) o více než 20 % po provokaci studeným suchým vzduchem. Celkem 28 pacientů bylo randomizováno v poměru 2 : 1 k léčbě Dymistinem nebo placebem. Účinek léčby byl hodnocen podle snížení PNIF po provokaci a podle vlivu na závažnost nazálních příznaků dle T5SS a VAS.4

studie.png

Výsledky ukázaly, že Dymistin statisticky významně (p<0,0001) redukoval nazální hyperreaktivitu, což korelovalo se signifikantní redukcí nosních příznaků (během 28denní léčby – o 80 % podle T5SS, o 90 % dle VAS).4

            Zdá se, že koncept nazální hyperreaktivity a terapie zaměřená nejen na tradiční oční a nazální příznaky, ale i na potlačení nazální hyperreaktivity, může pomoci dosáhnout většímu počtu pacientů dlouhodobé kontroly alergické rinitidy.

            Kombinace azelastinu a flutikason propionátu působí na snížení nazální hyperreaktivity několika mechanismy. Zahrnují snížení koncentrace substance P a beta-hexosaminidázy v nosním sekretu, inhibici degranulace mastocytů, obnovení a ochranu nosní sliznice, potlačení zánětu dýchacích cest a desenzitizaci senzorických neuronů.2

 

Literatura

 

1. EUFOREA Forum (online: www.rhinologyresearch.eu)

2. Bachert, C., Bousquet, J., Hellings, P. Rapid onset of action and reduced nasal hyperreactivity: new targets in allergic rhinitis management. Clin Transl Allergy 8, 25, 2018.

3. Droessaert, V., Timmermans, M., Dekimpe, E. et al. Real-life study showing better control allergic rhinitis by immunotherapy than regular pharmacotherapy. Rhinology 54, 3: 214–220, 2016.

4. Kortekaas Krohn, I., Callebaut, I., Alpizar, Y. A. et al. MP29-02 reduces nasal hyperreactivity and nasal mediators in patients with house dust mite allergic rhinitis. Allergy 73, 5: 1084–1093, 2018.


 

Publikováno: Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 16, 2, 2019.