Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Komentář ARIA 2019

 

Iniciativa ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma) se zabývá souvislostmi alergické rýmy (AR) a astmatu přes 20 let. Z tohoto naznačeného vztahu je patrné, že AR není jen onemocněním sui generis, ale má i nezpochybnitelný vliv na dolní dýchací cesty. To, že až 30 % pacientů s AR má také projevy astmatu a že až 70 % astmatiků trpí rýmou, je stále platný údaj s významnou výpovědní hodnotou.

Mezinárodní skupina expertů kdysi formulovala doporučení, která se neustále zdokonalují ve světle nových poznatků. Nově předložený text reflektuje a shrnuje kromě nových dat získaných metodikou EBC také údaje z reálné klinické praxe. Jejich platnost je tedy obecnější, nikoli jen omezená na rámec metodiky randomizovaných studií s přísnými vstupními a výstupními kritérii. Metodika EBC je sice nezbytná, základní a zásadní, není a nemůže však být jediným zdrojem poznání.1

Konkrétním posunem v doporučení je nepochybně zmínka o důležitosti nástupu účinku intranazálních antihistaminik nebo kombinací je obsahující. Tento poznatek potažmo odráží i významný aspekt v léčbě, a to je adherence k ní. Antihistaminika perorální sice nejsou účinnější než intranazální kortikosteroidy (KS), ale zcela nepochybně patří k nejbezpečnějším lékovým skupinám vůbec. Intranazální KS mohou být kladeny do 1. linie léčby AR mimo jiné i vzhledem ke zdokonalení jejich bezpečnostního profilu. Biologická dostupnost těch nejmodernějších (flutikason, mometason) se pohybuje mezi 1 % a 1 ‰.

Lékař by měl zohlednit v preskripční volbě nejen postup doporučovaný iniciativou ARIA, ale mimo jiné i pacientovu adherenci k léčbě.

Kombinované preparáty (intranazální KS s intranazálními antihistaminiky) v sobě soustřeďují vyšší účinnost i rychlejší nástup účinku, čímž zlepšují i adherenci k léčbě. Kombinace lokálních přípravků v jednom aplikátoru je jistě přínosná, podmínkou náležitého účinku je však správná aplikace (poloha hlavy a aplikátoru a manévr souběžného nádechu nosem). Součástí adherence je i požadavek k užívání v pravidelném režimu, nikoli dle potřeby, jak si část nemocných intuitivně domýšlí.

Podtrhnutí významu alergenové imunoterapie je zcela na místě vzhledem k narůstajícím důkazům o jejím chorobu modifikujícím účinku a novým galenickým formám (rychle rozpustné sublinguální tablety), významně přispívajícím k potřebné adherenci k léčbě.2

Nová ARIA je pouze doporučený postup, avšak jistě je dost teoretických i praktických důvodů seznámit se s touto přínosnou aktualizovanou verzí.

 

Literatura

1. Ptáček, R., Bartůněk, P. Kontroverze současné medicíny. Praha: Mladá fronta, 2016.

2. Čáp, P. Sublinguální imunoterapie roztočovými tabletami u alergické rýmy a astmatu. Remedia 27, 1: 78–83, 2017.

 

doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Centrum alergologie a klinické imunologie

Nemocnice Na Homolce

Roentgenova 37

150 00 Praha 5

e-mail: petr.cap@homolka.cz


 

Publikováno: Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 17, 1, 2020.